Zrod hrdinu 4. – Kde použiť odvahu, silu a zručnosti?

Ako zhodnotiť silu, odvahu, alebo nadobudnuté zručnosti? Vložte ich do akcie. Peniaze potrebujú byť v obehu, aby boli užitočné, to isté platí aj pre cnosti. Nevyhýbajte sa dobrodružstvu. Ako zhodnotiť silu, odvahu, alebo nadobudnuté zručnosti? Vložte ich do akcie. Peniaze potrebujú byť v obehu, aby boli užitočné, to isté platí […]

Proč chyba, kterou uděláme podruhé, už není chyba, ale rozhodnutí

Lidé mají hodně společného s květinami. I jeden ke druhému přistupujeme jako ke květině. Teď nemluvím o lidech, kteří po druhých šlapou. Ti květiny nemilují. Mluvím o lidech, kteří říkají, jak květiny milují. I to slovo „Miluji!“ má ale dvojí význam. Někdo miluje květiny natolik, že je trhá, uzavírá doma, pomalu zabíjí. Skutečně milovat květiny […]

Za řečí našich snů aneb Proč se mi zdá zrovna tohle?

S příchodem nového, téměř devět let Vámi poptávaného a mnou odkládaného vydání magazínu FC Jak funguje představivost přicházejí Vaše dotazy z jiných než běžných sfér. Magazín se bude dotýkat předtuch, vizualizace, intuice, třetího oka, katastrofických vizí, úzkosti i sebenaplňujících předpovědí. Ale také snění – na Vaše velké přání. Magazín je předvojem mé nové knihy Čtyři […]

Jak zvládnout odcházení milovaného člověka do jiných sfér

Jak může nevěra rodiče zničit vztahový život dítěte

Když odchází milovaný člověk, vždycky to bolí.

Když ovšem odchází do míst, ze kterých není návratu, bolí to o to víc.

Nepomohou slova „všichni tam musíme“ – hlavně když odchází pořád ještě mladý člověk. Ten, který „mohl“ dostat víc času.

Jenže nedostal.

Když jsem jako kluk seděl u posledního lůžka umírajícího dědečka (bylo mu 90), nedalo mi to, abych po dlouhém váhání přece jen nevyhrkl otázku: „Dědečku, jaké to je vědět, že umíráš?“

Pomalu na mě otočil hlavu, aby mě lépe viděl, já spatřil jeho skelné oči pokryté slzami a z jeho suchých rtů přišla nečekaná odpověď: „A jaké to je, Péťo, myslet si, že neumíráš?“

Tehdy jsem pochopil, že všichni lidé den za dnem umírají, jen někteří mají přesnější informaci o svém konci. Otázkou pak je: Pro koho je jejich odcházení těžší? Pro ně, nebo pro ty, kteří tu, již bez nich, zůstanou?

Víte dobře, že na téma lásky jsem napsal pět knih. Ta základní, 250 zákonů lásky, se v anglickém překladu 250 Laws of Love stala bestsellerem v USA, Velké Británii, Itálii a Španělsku. Amazon mi v roce 2020 udělil status Amazon Best-Selling Author, ale já jenom u autorství nezůstávám. Rád s lidmi mluvím, když cítí, že by jim moje pohledy mohly pomoci. Na veřejné facebookové stránce je více než 300 000 fanoušků. Pro všechny, kteří si přejí se mnou mluvit soukroměji, jsem vytvořil uzavřené diskrétní prostředí FC Klub. Tato platforma má už 15 000 členů (část z nich spolu mluví navzájem v soukromé facebookové skupině) a třikrát týdně pro ni píšu speciální článek. Tak jako dnes. Vždy na přání.

Dnes o tom, jak se vyrovnat ne se ztrátou, ale se ztrácením, postupným odcházením člověka. Je to velmi důležité téma. Kdo četl můj Speciál pro rok 2020, vybaví si možná příběh velmi úspěšné ženy, která ztratila 45letého muže. Říkala: „Nejtěžší bylo, jak jsem na svou bolest vlastně zůstala sama. Sice kolem mě bylo pořád mnoho lidí – ale když jsem mezi ně vstoupila, ztichli, litovali mě, kondolovali mi a jinak připomínali to, že jsem přišla o manžela. Ale to mi nemuseli připomínat, já jsem na nic jiného nemyslela. Co jsem od nich potřebovala, byl opak – přimět k životu.“

Vadilo jí, jak se o smrti nemůže s nikým normálně bavit. Jak je to téma tabu. Jak ji okolí buď jen litovalo, nebo strojeným úsměvem předstíralo, že ani žádný manžel nikdy neexistoval. Tehdy mi svěřila, jak by bylo dobře o tomto tématu víc mluvit a přemýšlet. Přestat se smrti bát, přestat ji mýtizovat, přijmout ji. A tak jsem sepsal knihu Cítit rozumem, myslet srdcem.

Od té doby se na mě obracejí čtenáři, kteří potřebují unést závěrečnou etapu života u sebe nebo svých nejbližších. Dnes Vám svěřím jeden z takových příběhů, jehož hrdinkou je moje čtenářka, která se musela vyrovnat s nenadálým odcházením svého milovaného muže.

Potřebovala si vést statečně nejen kvůli, ale i kvůli němu – jeho klidnému odcházení.

Potřebovala pochopit, že to nejtěžší nejsou poslední chvíle před odchodem, ale první chvíle po odchodu.

Potřebovala si uvědomit, co všechno s takovým odchodem partnera souvisí a že ztratí mnohem víc než jen jeho.

A hlavně se potřebovala naučit, jak v životě pokračovat.

Pokud něčím podobným procházíte, nebo Vás život do této těsné uličky vtlačí někdy v budoucnu, pamatujte si, že tady budete mít uschované uklidnění a vodicí cestu.

Pojďme si to probrat krok za krokem:

Pokračování článku je k dispozici pouze členům Klubu FC

Předplatit od 0.55 Kč za den

Máte již zakoupeno členství v Klubu FC?
Přihlaste se zde

Proč pořád brečím a chci zpátky toho, kdo mi ublížil

Vážení a milí, prozradím Vám tajemství: Život je jako kniha. Má mnoho kapitol. A jen proto, že momentálně procházíme nějakou špatnou, neznamená to, že taková je celá kniha. Třeba právě naopak tím víc oceníme krásnou kapitolu, která přijde vzápětí. Často od Vás slýchám námitku: A co když jsou to jen slova a ve skutečnosti to […]

10 myšlenek životního bojovníka Stephena Hawkinga, které si přál, abychom nezapomněli

Patnáctiletý kluk, který se bojí vrátit na internát, protože tam zažívá šikanu. Mladá maminka, která zůstala bez prostředků sama na tři malé děti. Muž, který při tragické nehodě vlastní chybou přišel o ženu a dítě. Co tito lidé mají společného? Pocit, že dobře už nikdy nebude. Stejně jako další ztrápení lidé, kteří využívají přímé komunikace […]

Jak do sebe nevpustit cizí jed

Máte v sobě nějaké cizí zlé slovo?

Tlačí Vás jako nestravitelné sousto v žaludku?

Mrzí Vás jak to, co Vám druzí říkají, tak to, že si to neumíte nebrat osobně?

Leží Vám v hlavě, jak to někteří lidé dělají, že se nad cizí žluč tak lehce povznesou? Je to jen jejich přetvářka, nebo dovednost, kterou se můžete naučit i Vy?

S odpovědí na poslední otázku Vám mohu pomoci: Je to dovednost. Všichni se ji učíme, zápolíme s ní, ale zdokolujeme se v ní, jestliže postupujeme správně. Chcete se také zlepšit? Pak právě pro Vás mám dnešní článek.

Nevpustit kámen

Prací s vlastním myšlením se zabývám v každém vydání magazínu FC. Jeho odběratelé (nazývám je FC Premium) mají možnost přímé komunikace se mnou, když něčemu v jeho obsahu nerozumí a potřebují to dovysvětlit na míru své konkrétní situace, nebo jim nějaká technika/metoda nejde uvést do praxe. To je výhoda FC Premium – nejen čtení, ale i pomoc.

Téma neber si cizí zlo osobně je samozřejmě aktuální s ohledem na relativní anonymitu sociálních sítí, kde je možné ověřit si psychologický fenomén hozeného kamene. Ublížit zlým slovem je totiž stejně snadné jako vzít kámen a hodit ho do moře. Jenže také nikdo neví, jak hluboko ten kámen propadne a zda se ho vůbec podaří (z člověka) vyjmout. Jedno slovo v něm může zůstat navždy.

Jak tedy docílit toho, abychom se dokázali odosobnit od vnitřních dramat lidí, kteří mají potřebu zrovna nám teď ublížit?

Jak si nebrat osobně to, co se osobním zdá, protože ti lidé útočí na NAŠE slabosti, cíleně, vědí, že nás to bude bolet, a právě proto to říkají? Jak si to nebrat osobně, když to osobní je? říkáte si.

Jaké techniky tomu pomohou?

O tom bude dnešní klubový článek. Věřím, že Vám zklidní víkend.

Pojďme si to objasnit krok za krokem:

Pokračování článku je k dispozici pouze členům Klubu FC

Předplatit od 0.55 Kč za den

Máte již zakoupeno členství v Klubu FC?
Přihlaste se zde

Má smysl zůstat ve vztahu jen kvůli dětem?

Co je pro děti lepší: Mít při sobě mámu i tátu, ale v nenávistném vztahu, a žít v jedovatém ovzduší? Nebo raději prostředí jednostranné lásky, které přichází tu s tátou, tu s mámou, ačkoli spolu již nežijí? Je opravdu lepší, když se partneři snaží udržet společnou domácnost za každou cenu? A to i když to […]

Máš poslední rok života, řekli mu v 17 letech. Jak byste s ním naložili?

Woody Allen řekl: „Chceš-li Boha rozesmát, řekni mu své plány do budoucna.“ Mám to stále na paměti. Po včerejším podcastu Jak po všech špatných zkušenostech věřit v lepší příště se strhla lavina Vašich dotazů, jak lze pozitivně nahlédnout zrovna na Vaši špatnou situaci. Každému, kdo mi v FC Klubu napsal a stále píše, samozřejmě odpovím, […]